Jak vybrat chodítko pro seniory
Chodítka pro seniory jsou vhodnou pomůckou v případech, kdy použití obyčejné hole není dostatečné pro kompenzaci potíží s rovnováhou či slabostí nohou. Klasické vycházkové hole jsou schopné přenést zhruba 25% tělesné hmotnosti uživatele z nohou na ruce; chodítka naproti tomu přenesou až 64% hmotnosti uživatele z nohou na ruce. Díky tomu poskytují chodítka maximální oporu při chůzi a mohou také ulevit bolesti nohou.
Pevná chodítka bez koleček
Klasická rámová chodítka bez koleček se používají především v domácím prostředí. Mezi jejich hlavní vlastnosti patří:
- kovový rám vyrobený nejčastěji z hliníku, někdy také z oceli
- gumové koncovky na spodní straně každé nohy chodítka, které zabraňují prokluzování chodítka
- rukojeť z měkčeného plastu či gumy pro komfortnější používání; některá chodítka jsou vybavena ergonomicky tvarovanými rukojeťmi
- pevná nebo nastavitelná výška rámu; důležité je vybrat správnou výšku chodítka podle tělesné výšky uživatele
Chodítka bez koleček bohužel nedovolují uživateli pohybovat se plynulou chůzí; uživatel musí zastavovat tak, aby bylo možné chodítko zvednout a posunout o další kousek dopředu. Nemusí proto být vhodná pro osoby, které se rychle unaví nebo mají problém se započetím chůze, což je častý problém například u osob postižených Parkinsonovou chorobou.
Důležité je při výběru chodítka správně posoudit jeho půdorysné rozměry tak, aby při domácím použití nevznikl problém s průchodem dveřmi či jiným omezeným prostorem. V případě velmi úzkých dveří je možné jimi s chodítkem projít bokem nebo zvolit chodítko s extra úzkým profilem; tato chodítka nicméně bývají méně stabilní.
Vhodné je zvážit četnost používání chodítka a způsob jeho skladování v případě, kdy není zrovna používáno, případně také potřebu převážet chodítko autem, autobusem apod. Většina chodítek je vybavena mechanismem umožňujícím jejich složení, díky kterému jsou tato chodítka maximálně skladná. Chodítka bez koleček se obvykle skládají tak, že se postranní části rámu zaklapnou za přední část rámu; chodítko tedy po složení zachovává svou šířku a minimalizuje svou hloubku.
Krokovací chodítka
Krokovací chodítka jsou vybavena mechanismem, který umožňuje chodítku pohybovat se s uživatelem a zamezuje nutnosti zvedat při chůzi celé chodítko a posunovat ho před sebou. Krokovací mechanismus dává uživateli možnost posunout vždy jednu stranu chodítka dopředu při každém jednotlivém kroku. Výhodou je také snadnější průchodnost úzkých dveří či jiných prostorově omezených míst ve srovnání s pevnými chodítky bez koleček.
Chodítka se dvěma kolečky
Chodítka vybavená dvěma kolečky lze použít obdobně jako pevná chodítka bez koleček s tím rozdílem, že není nutné je zcela zvedat pro posunutí dopředu - kolečka na přední straně rámu chodítka umožňují chodítko snadno posunout dopředu bez nutnosti zvedání. Zadní nohy chodítka zároveň zaručují stabilitu a zamezují podjetí chodítka díky pevnému umístění na podlaze či terénu. Díky těmto vlastnostem umožňují chodítka se dvěma kolečky plynulejší pohyb a snižují namáhavost pohybu.
U tohoto typu chodítek bývají kolečka uchycena na rámu napevno bez možnosti otáčení do stran; manévrování s těmito chodítky tedy může být o něco obtížnější než manévrování s chodítky se třemi nebo čtyřmi kolečky, která jsou vybavena kolečky otáčivými do stran (podobně jako např. kolečka nákupního vozíku).
Chodítka se dvěma kolečky se obvykle doporučují uživatelům, u kterých je hlavní potíží udržení rovnováhy spíše než slabost nohou a potíže s udržením vlastní váhy na nohou. Chodítka se nedoporučují pro uživatele se slabostí nohou, pro které mají být základní oporou, vzhledem k riziku podjetí chodítka a pádu uživatele.
Chodítka se třemi kolečky
Chodítka se třemi kolečky jsou vybavena jedním předním kolečkem otáčivým do stran a dvěma zadními pevnými kolečky. Oproti chodítkům se dvěma kolečky mívají kolečka o větším rozměru, díky čemuž jsou vhodnější pro venkovní využití. Jsou snadněji ovladatelná a manévrovatelná než chodítka se čtyřmi kolečky, nicméně neposkytují stejně vysokou úroveň stability jako chodítka čtyřkolečková. U tříkolečkových chodítek je velmi důležité používat brzdy při zastavení, aby přední kolečko nepodjelo a nedošlo tak ke ztrátě stability uživatele.
Chodítka se čtyřmi kolečky
Čtyřkolečková chodítka jsou nejpopulárnějším řešením, které umožňuje uživateli snadnou a plynulou chůzi. Díky kolečkům otáčivým do stran se chodítka snadno ovládají. Chodítka jsou vhodná pro domácí i venkovní použití, existují modely zvláště určené na doma či na ven, které se od standardních typů čtyřkolečkových chodítek liší zejména rozměrem koleček (větší kolečka jsou vhodnější na ven) a šířkou rámu (užší chodítka mohou být o něco méně stabilní, nicméně umožňují snadnější průchod úzkými dveřmi apod.). Kolečková chodítka nejsou vhodná pro uživatele, kteří se o chodítka potřebují opírat při chůzi - v takovém případě může vzniknout riziko podjetí chodítka a pádu uživatele. Opření se o chodítko je nicméně vždy možné a bezpečné po zabrždění chodítka; chodítka jsou vybavena brzdami s možností aretace v zabržděném stavu.
Ačkoliv jsou čtyřkolečková chodítka skládací (konstrukce chodítka se zaklapne do sebe ve směru odpředu dozadu), pro některé uživatele může být jejich použití náročné vzhledem k jejich vyšší hmotnosti a větším rozměrům ve srovnání s chodítky bez koleček, zejména například při nastupování do prostředků hromadné dopravy apod.
Při výběru kolečkového chodítka je důležité zvolit chodítko o správné výšce; většina modelů umožňuje výškové nastavení rukojetí, je proto důležité ověřit rozsah možného výškového nastavení ve vztahu k tělesné výšce uživatele. Pro uživatele, kteří mají potíže s rovnováhou a tendenci k pádům dozadu, je vhodné chodítko nastavit na výšku nižší, než jaká by odpovídala jejich tělesné výšce; takové nastavení nutí uživatele se naklonit dopředu nad chodítko a snižuje tak riziko pádu na záda.
Obecně se doporučuje výšku chodítka nastavit tak, aby výška rukojetí byla v úrovni zápěstí při velmi mírném úhlu pokrčení v lokti (cca 15 stupňů).
Při výběru chodítka je vždy důležité zvolit model, který umožňuje aretaci brzd v zabržděné poloze, aby se zabránilo podjetí chodítka v případě zastavení či odpočinku uživatele. Další důležitou vlastností chodítka, která by měla být zvážena při jeho výběru, je jeho hmotnost. Vyšší hmotnost obvykle přináší větší stabilitu chodítka, nicméně činí manévrování s chodítkem obtížnější a fyzicky náročnější.
Některá chodítka jsou vybavena sedákem, který umožňuje uživateli si po zabrždění chodítka od chůze odpočinout; některá chodítka mají také zádovou opěrku využitelnou při odpočinku na sedáku. Při výběru chodítka se doporučuje vzít v úvahu rozměry sedáku a také výšku, ve které je na chodítku umístěn. Na většině chodítek je sedák umístěn výše, než by odpovídalo pohodlnému sezení např. na židli; tato vlastnost sice snižuje komfort sezení, nicméně usnadňuje uživateli usedání a vstávání ze sedáku, které by jinak mohlo být významným problémem.
Bude-li chodítko používáno uživatelem, který zároveň používá vycházkou hůl nebo berle, doporučujeme vybrat chodítko vybavené držákem na hůl, případně takový držák dokoupit jako samostatné příslušenství. Držák na hůl zamezuje riziku upadnutí hole a nutnosti jejího zvedání ze země, které může být pro řadu uživatelů chodítek velmi obtížné.
Dalšími druhy příslušenství, které zvyšují komfort používání kolečkových chodítek, jsou taška upevněná na chodítko, která umožňuje odložení drobných osobních věcí, umístění nákupu apod., a podnos, který najde své využití zejména v domácím prostředí.